H.E.A.T. versus Lívancový běh

4. listopadu 2012 v 23:07 | Lalaj |  další spolky a individua
Nedávno jsem se načapala, že žiji přesně tak jak nechci. Vždy se mi nelíbili lidé, kteří chodí do posilovny, když je venku tak krásně, zvláště ve čtvrti Prahy, kde bydlím. Kupodivu se naše městská část projevila jako velmi schopná se postarat o to, aby své občany vytáhla ven se trochu protáhnout. Park, který mám před panelákem, v kterém žiji, je napěchován po okraj venkovní zábavou jako je minigolfové hřiště, bowling, venkovní fitness, petangové hřiště + frisbee koše a obyč hřiště třebas na nohejball či basket. Přestože mám před barákem takový skvost, ale mám málo místích přátel, které mě lákají je využít.

A tak se stalo, že jsem začala chodit s kámoškou až na Invalidovnu na heat. Pocit z tohoto druhu běhu mám všelijaký. Trenérka má na práci jen to, aby občas vykřikla povel stáhni bříško, zatni zadek, co ty ruce? Občas se snaží převážně dámské osazenstvo vzburcovat tím, že vykřikne: Dámy už jen tři minuty. Všechny z nás se jí necháme oklamat a znovu zvýšíme naše ochablé úsilí a dáme se do pořádného běhu sledujíce hodiny, i když víme, že za tři minutky tam mrskne kraťoučkou pomalejší písničku, po které bude následovat další pořádná dupačka.

Nejvtipnější a zároveň nejsmutnější na tomto druhu sportu je, že si asi bere za cíl simulovat vysokohorský závod. Na tomto druhu přístroji, který nění poháněn elektřinou, ale jen během popřípadě chůzí zničeného běžce, se dá navolit, aby simuloval kopec. Pootočíte kolečkem, běžíte a pás se pomalinku zvedá. Rychlost běhu se sníží a vy se rádoby šplháte na Mount Everest, který je za na plagátu za Vašimi zády a odráží se v zrdcadle, na které celou tu padesátiminutovka zíráte...No neni to peklo?:)

Na druhou stranu si představte úplněně jiný den s úplně jinou kamarádkou (vlastě kámošem). Vstanete brzy ráno, protože od deviti nula sedmi musíte být přichytáni také na druhé straně Prahy, ale tentokrát v královské oboře Stromovka na startovní čáře 2 mílového závodu.Vše vypadá úplně jinak, vystoupíte na zastávce a nečekají vás alespon dva bezdomovci, ale mnoho dalších sportovců smeřujících jedním směrem a to ke startu i k cíli zároveň. Není nic hezčího na pohled, než nadšená běžkyně, která si místo chůze hopsá, trénuje slalom mezi patníky a několikrát obkrouží svého přítele než se zas vrhne k hopsání správným směrem. Míjíte bandu psích fandů, kteří takhle brzy trénují v parku své mazlíčky a říkáte si, jak je to možné, že to takhle po ránu venku vůbec žije? Přestože na startu je trochu tlačenka, ta vybíháte a zjišťujete, že Vám všichni prchají. Po prvním kolečku jste sice nadšený, že za deset minut máte půlku za sebou, ale v duchu nadáváte, že nejste jen dítětem, které musí uběhnout jen půlu. Ale přeci již je část za Vámi (nikdo vás neklame), a tak znovu vběhnete do listů,abyste se prodrali k cíli, u kterého Vám fandí ti, kteří doběhli před Vámi a kteří jdou již dom. U cíle Vás vítají hodiny, které ukazují, že jste přeci jen tím heatem tolik nezakrněli a že jste si za rok a čvrt zlepšili kondičku o dobré tři vteřiny. Přestože není asi co slavit, jste nadšený, protože na Vás čeká ten nej lívanec, který jste si doslova vydobili v potu tváře. Sladkou tečku na závěr okoření moudro. Na mém se psalo: Chceš- li změnit lidstvo, si blázen, chceš-li změnit sebe, jsi světec. A tak mě nečeká nic jiného, než na poslední hodině heatu nechat svou kamarádku na holičkách a vyběhnout s kamarádem do přírody, abych se zas nevyděsila, že jsem si neužila venku podzim a nezjistila, že už je zima.
 

Veggie - parade

4. června 2012 v 23:43 | Lalaj |  AKCE aneb myši mají pré
A je to tady. Blíží se nám další průvod Prahou nejen za práva kočiček. Pokud nemáte v sobotu co dělat, přijďte na Náměstí Míru, kde začíná pochod, který má upozornit na kruté zacházení s chovnými zvířaty. Akce se může zúčastnit široká veřejnost, zváni jsou zvláště masojedlíci, kteří se o danou problematiku začínají zajímat. Budou v přátelském prostředí a věřím, že téměř každý jim bude ochotný poradit jak si uvařit lahodná jídla bez masa. Můžeme se jistě těšit i na edukační program zaměřený na ekologický aspekt vegetariánství a veganství. Nebude chybět ani hudba.



Hadříky

31. května 2012 v 16:18 | Lalaj |  další spolky a individua
Ahoj lidičkové,
po dlouhé době píšu, jelikož bych chtěla podpořit své dva kamarády v další tvorbě. Fandím všem, co chtějí světu dát colokliv ze sebe, takže jim chci tuto cestu trochu usnadnit. Všichni víme, že umělce nejvíce potěší, když se jejich výtvory líbí,tak si dovoluji zde vytvořit menší reklamu, abyste je mohli náležitě ocenit a pochválit. Pokud se vám jejich tvorba bude líbit, klidno si jejich dílo můžete zakoupit a potěšit sebe nebo svoje blízké.

Zde najdete kontakt na recyklované věcičky od Zuzanky, která se je snaží oživit a tím i oživit jejich budoucí majitele.

Menší ukázka:






a další například mikinka:




































































A teď Tomášek. Tom je začínající fotograf, který už dvakrát vystavoval v Karlínském spektru. Na jeho výstavě jste se mohli setkat s detaily různých květin a jiných darů přírody. Musim uznat, ze makro mu jde. Teď se učí fotit lidi, takže se můžeme konečně těšit na fotky nás samotných, za které se nebudeme muset stydět. Ovšem jen v případě, budeme-li v přítomnosti jeho fotoaparátu.

Tak se mi konečně podařilo získat odkaz. Můžete se pokochat zde, i když musím říct, že to není ono, koukat na fotografie takhle na monitoru:)

 


Sešlost

17. ledna 2010 v 11:40 | Eso Harrison Ford Zajda |  AKCE aneb myši mají pré

Rok se s Rokem sešel

a při té příležitosti si společně sedli a otevřeli lahvinku mnohaleté kvalitní Whisky. Tyto Roky se znali léta letoucí a měli mnoho společného. Krom společných vzpomínek a některých měsiců to byli jednopikosekundové Roky, což je analogie lidských jednobunečních dvojčat.
Oba společně tedy vyrůstali od prvních milisekund a hodin až do věku 42 týdnů. Proč právě do tohoto věku, ptáte se? Na to může okrajově odpovědět jedině Stopářův průvodce pro galaxii Douglese Adamse. Jak tak seděli, každý ve svém křesle u konferenčního stolku a popíjeli, vzpomínali na své společné lásky a měsíce. Také přišlo na řadu částečně nepříijemné téma, jejich děd - Velký třesk. Popíjeli kvalitně a dlouze, až společně zapomněli na své okolí, na čas a místo..
Jo a jentak mimochodem se taky sešla po pěkné době celá polívková squadra i s pačesatym hostem! :)

Stačí kliknout na tento nenápadný odkaz => tadyyyy

Slunce, měsíc a havran

24. prosince 2008 v 0:38
Jsou tady Vánoce, ale Kočičí polívka nelenoší...fotíme, fotošopujeme a na světě je vánoční pohádka pro vás, milé děti...sem na blog se to bohužel nevejde a tak jí najdete tady:


p.s.: tohle je jen slabý odvar ruských pohádek, těšte se na benefit!;)

S čerty nejsou žerty – aneb věštba Zajdlinne Aegli aep Lukevenien: Aen Zajdlinnespeath

8. prosince 2008 v 10:27 | Zajdovič |  AKCE aneb myši mají pré
Dne 5.12.2008 se po několika staletích otevřely brány pekelné a zlo vstoupilo na tento svět. Zlo v podobě 3 čertů. S jejich příchodem přišel čas temna....





Vskutku, pravím vám, nyní nadchází věk rohu a kopýtek, věk čertí. Nadchází čas Černé Zimy a Černého světla, čas Nákupních Vánočních horeček a Stresu; Tedd Čerraádh - Čas Předvánoční. Svět zahyne v dárcích a neobrodí se, než příchodem nového roku, kdy se všichni zchlastaj do němoty. Znovuzrodí se z Čertí Krve - Hen Zajdacher, ze zasetého zrna. Ze zrna, které nevzejde, anobrž vykopne kopýtkem.

Esś tuath esse! Tak se staniž! Očekávejte znamení! Jaká znamení to budou, ohlašuji vám: ponejprv rozbliká se město dioadami, Aen Diodhe, dioadami Vánočních ozdob...


(Toto je pouze fikce, jakákoliv podobnost s budoucností je čistě náhodná)







Takle vypadá čert mimo službu
čert zajdovitý
ten nejstrašnější čert
samotný zástupce Lucičerta

Smutný den pro funklub kočičí polívky!

11. září 2008 v 23:41 | Zajdovač |  drby
S lítostí musím oznámit, že zesnul náš první a v neposlední řadě i poslední fanoušek naší nicnedělající neorganizované skupiny - spisovatel, cestovatel, badatel, alkoholik, botanik, zubní praktik, dementik - Vrastislav Potěmkin. Zemřel na multitrauma [což je o něco horší polytrauma (pro nevzdělance a členy polívky - mnohočetné zranění, při nemž, alespoň jedno je při neošetření neslučitelné se životem)], budiž polehčující skutečností, že téměř netrpěl, až na několik posledních dní, kdy trpěl jako pes, jako velmi trpící pes. Zemřel mlád, 24 let, schodou okolností byl stejně starý jako já, jak je ten svět malý. Jistě na mistra Potěmkina budem vzpomínat v dobrém, a to i přes to, že na jedinou sjednanou schůzku ještě ve staré Oboře nepřišel.

Na divoký západ…. Čech 2: Velké pokračování

26. srpna 2008 v 13:00 | Zajdík Zajdovitý

Na divoký západ…. Čech 2: Velké pokračování

Mno, čekal sem, že o výletu napíše Maruška, už proto aby taky něčim přispěla, vždyť je už skoro součástí naší kočičí rodinky :-P A taky proto, že by to napsala ze svýho pohledu. Jelikož teď to budu psát ze svýho pohledu tak mě to totiž ničim nepřekvapí ;-)
Zítra tomu bude schodou okolností měsíc, co sme se rozhodli, že znovu navštívíme prérie nad Karlštejnem. Oproti loňsku se nam pozměnilo obsazení. Letos v hlavních rolích: Lukas "ten frajer" Zajda, Ondra "Ulčíkovský filuta" Dušín a Maruška "stará bába" Procházkovič. Dále ve vedlejších rolích měla hrát Míša "koníčkovo dobrodružství" Zdola a Anča "vtipná přezdívka teprv čeká" Halamovic. Míša chtěla vyšší honorář za to, aby hrála v pokračování filmu ze stejnýho prostředí a Anča z nejmenovaného důvodu zaspala (jedla sendvič (tajný název pro smoking something green)).
Tudíž nějak v 10 či 11 ráno byl sraz na Zličíně. Málen nám ujel bus kvuli časově velmi vhodnému nákupu našeho tajného agenta, ale dobře to dopadlo a společně sme vyrazili.
Po cestě se filuta bál, že to bude nuda, ale krátce poté co sme dorazili busem přímo k Americe (oproti loňskému několikakilometrovému výletu vzhůru do kopce) se ukázalo, že na nudu nebude čas.
Nejprve sme se dozvěděli, že pokuta nespala a za ten rok se vyšplhala až na krásných 15000 korunek. Hned bylo o čem přemýšlet :) Pak sme objevili jako správní objevitelé další vylepšení, ač už se jednalo o olejem naolejovaný olejovité ocelové lano, který sme přeskočili, přelezli, ale nikdy nepodlezli. Nebo o nový plot ozdobený vhodně umístěným ostnatým drátem.
Potkali sme nahoře též se rozmýšlející (slanit či neslanit (nikoliv solí)) návštěvníky a zeptali sme se jich na četnost pokut. Prý se vybírají, ale nikdy, když tam byli oni. Tak sme měli teoretickou šanci, že se jejich štěstí bude držet i nás.
Po válečné poradě sme se rozhodli, že to slaníme. A jako generál Zajda sem se rozhod, že půjdu příkladem. Ladně sem se vyhnul drátům s osinamy a slanil to jako nic (tak to možná vypadalo, ale byl sem pokakanej až za mýma zaječíma ouškama a viděl sem se, jak se pomalu bolestivě kloužu do propasti a tam už rychle a bezbolestivě umíram).
Zbytek smečky mě záhy následoval. Sešli sme dolu (ja teda dobruslil, pač v sandálech bylo nejak mokro (nechutná poznamka, poznamka autora)) A žasli sme nad tou krásou a klidem tam dole.
Jedinný co nám chybělo k dokonalosti byl dřevěný most co tam byl loni. A taky víc slečen s odhalenýma kozam.. poprsím. Voda byla překvapivě stále čistá jako křišťál. Nepřestávalo mě bavit pozorovat rybky jako ve velkym akvárku. Co je ze začátku celkem prekážka.. je teplota vody blížící si absolutní nule. Ale stačila slabá půlhodinka a byl sem schopnej se celý potopit. V tomhle měla nejvíc odvahy Maruška. Vedle ní sme vypadali jako baby :)
Jednou sme to s filutou preplavali na konec a chteli sme si dat za odmenu, krom trochy jidla i karty. Mezitim sem zaječim ultrasluchem zaslechl něco od shora a zanedlouho proletelo letadlo. Rikal sem si: no co, od toho umí lítat aby lítala. Ale netrvalo to dlouho a přeletěla i helikoptéra, dost pomalu a dost nízko na to, aby to bylo podezřelý. A v tu chvíli se opět rozjela paranoia ohledně možný návštěvy chlupatých policajtů ze strany těch pokakánků co tam se mnou byli. Ale po tom, co se ještě pomalejš a ještě níž vrátila a v tu chvíli sme si všimli, že je na ní napsáno Policie, sem se k těm pokakánkům přidal. Tož, vzali sme svých 5 švestek a zase šli vylaňovat. Zbytek koupálistů to moc nevzalo, asi na to měli nervy. Ale ten ošklivej pocit byl.. dost ošklivej a sžírající. Takže sme nelitovali, že sme šli takle předčasně.
Vylaňování bylo rozhodně příjemnější než cesta dolu a taky příjemnější než cesta dolu ke Karlštejnu. V nedaléké vesničce totiž byla jedinná restaurace zavřená and we were really hungry. Tak sme se vydali na prochazku, nacpali se v restauraci za slusnou cenu a pak nas Maruska potrestala.
S plnym břichem sme museli jít ještě na Karlštejn. Ale budiž jí odpuštěno, aspon nám vytrávilo. Pak sme dali pivko u nádražky jako loni a hurá vlakem do Práglu.
Uf (takle dlouhej text sem snad ještě nenapsal a doufam, ze se to nebude dlouho opakvoat)

Uhni nebo budeš kousnut?!

24. srpna 2008 v 12:58 | Lalaj |  Výletnění
Nikomu jiste neuniklo, ze nám přibyl jeden vetřelec do našeho kočičího uskupení. Je jím má kousavá Majdulenka,která se snaží seč muže, aby nam přinesla něco nebo spiše někoho do polívky.
Myslite si, ze vypadá neškodně?

Omyl.

Majdulenka je sice hodny tvor s krasnym kukučem, ale obcas se jí prostě někdo nelíbí. A ten někdo by si měl fakt radši dávat pozor!

Těžko říct, zda si holka jen hraje s plandavyma kalhotama a nebo se jen brání, ale na tyhle chatce par lidí vskutku svými zoubky moc nepotěšila.

Hold, mozna se jen mstila za to, ze jsme jí nedali to grilovany masicko, co tam celou tu dobu vonělo a ona se na to u mě a u Honzíka mohla jen dívat.:(

No směr jejího pohledu jistě napovídá,že gril je plny mnaminek a je na zemi:P
Přesto kalby, oslavy, maškarní a podobný akce nejsou všechny místa, kde se naše Majdička činí, aby kočičí polívka nebyla hned tak dojezená.

Zatímco ostatní děti fandily a my se s naší družinkou divokých jezdců snažili vyhrat přetahovanou, se Majdulence rozproudila krev v zilach.
Jásání dětí dokáže jistě svoje. Ale co pak ještě, když se čtyři děti svalí na tak malinkatého pejska? No kdo by se neohnal, ze?

Kousani je velice náročná činnost:D
No dál už to rozebírat nebudu. Jen chci říct, že mám ďáblíka v rouše beránčím.

Co na srdci to na jazyku

30. června 2008 v 19:49 | Dr. Zajdovač |  povídky a plkání
Už to tu zase vázne, když sem zrovna moje velká maličkost nic nenapíše tak.. tak tu nic nepřibude.
Nějak sem si připomněl pořekadlo Co na srdci to na jazyku, tak si něco řekneme o obou těhle částech těla.Takže začnem jazykem. Jazyky máme různé, například mrtvé jazyky ( viz esperanto nebo jazyk mrtvého filuty) , dlouhé jazyky (viz. Žirafa, mravenečník nebo hladový filuta) , ošklivé jazyky ( třeba němčina nebo jazyk filuty), děravé jazyky ( piercing, mafiánský filuta prostřílený jak řešeto) nebo krásné jazyky (jazyk Zajdíkův).
Díky jazyku si můžeme vychutnat spoustu skvělých chutí a díky srdci můžemě žít a vychutnávat si vychutnávání spoustu skvělých chutí díky jazyku.
Na jazyku můžeme mít spoustu věcí, například vřed. Nejběznějším je afta, velká afta o prumeru vetsim nez 1 centimetr přetrvávají týdny až měsíce a hojí se zjizvením. To není nic příjemného, určitě příjemnější je mít na jazyku třeba jazyk cizí. Nejen kuřáci tam občas můžou objevit karcinom (nádor).
Na povrchu nalezneme téměř vždy (až na příklady skalpovaných jazyků, skalpované kmenem filutovičů) nitkovité papily, jemné výbežky, které povrchu jazyka dodávají charakteristickou drsnost (drsný jazyky mají kočky nebo přežvýkavci jako třeba bůůů krávy nebo taky drsný filutové). Na povrchu máme též, chuťové pohárky, které jsou citlivé na látky v roztoku, vyvolávající vjemy chuti. Chut je též ve vzájemném vztahu s čichem , takže potrava ve vysokém chladu ztrácí chuť. Od samého začátku lékařství byl jazyk používán jako ukazatel obecného zdraví.
Srdce je moc komplikovaný, takže ho nakonec vynecham, ale pokud si představíte cokoliv z toho co je na jazyku > na srdci, tak i bez lékařského vzdělání vám je asi jasný, že by vás čekala pomalá a bolestivá smrt.
Přeji hezký a den a slunce v srdci :-P

Nohy na stole

13. června 2008 v 15:24 | Zajdovač |  povídky a plkání
Hey!!! Tak zajdík může dát konečně nohy na stůl a kochat se pohledem na to, že je přijatej!! :)

Under reconstruction

22. dubna 2008 v 21:50
hrubka trubka mozek tulipán balon - tato slova dlouhosahle narychlo vymysela kačkolína na mé požádání a ja na ně vymyslel opět velmi špatnou rýmovačku :)

Byl brzký podvečer,
22. máj,
Zaváněl tu neumýtý kačer,
A ne žádnej jehličnatej háj,
Nějaká trubka mi tu píše na i cé kvé
Něco o statistice a hyzdí své í kvé
Pač to je stejnak samá statistická hrubka.
Kdo jiný to mohl být, než pan ondřejovič filuta
Stačilo ho zprudit a už ani nedutá,
Břicho mam jak na vodě,
Furt to není f po ho dě,
Koupil bych si tulipán, nebo radši balón,
Pořádnej bourák nebo lahviček flakón,
Chudák asi už fakt blouznim
Strašný rýmy tu tropim.

fotky z anglie

4. března 2008 v 21:27 | Kac |  Výletnění
Drahé polívky, fotky od tedka naleznete tady:
http://dkateri.rajce.idnes.cz/

další zprávy z mé výpravy

16. února 2008 v 11:38 | kač |  Výletnění
Jak jsem s mými malými monstry zavítala do "big parku"
V tomhle prťavým městě mají na hřišti houpačku pro hendikepovaný a kolotoč pro vozíčkáře...Holly je tu možná jediná, koho na to užije, ale je to fajn! V Praze jsem nic podobnýho neviděla
Víkend s Maruš a Želvou - vejlet do Salisbury, na Stonehenge a do Avebury proložen večerem s whiskey
Z dalšího víkendu je fotodokumentace (naštěstí) jen omezená (dočkáte se). Noční výlet Londýnem s partou opilých Poláků aneb cesta taxíkem tam a kdovíjak zpátky. Oslavy nového čínského roku krysy, konečně shledání s Kóčou :-)
tady se rovnou můžete kouknout, co od roku krysy čekat :-)
Krysa: tento osobní rok je pro Krysu rokem hojnosti, štěstí a prosperity. Přináší jí příliv inspirace, spokojenosti a energie.
Buvol: pro Buvola je to rok prosperity a štěstí. Je možné očekávat ocenění, peníze a třeba i povýšení, protože Krysa je dobrý přítel Buvola. Tento rok se Buvol může spolehnout na své přátele a blízké.
Tygr: tento rok Tygrovi nepřeje. Nemůže očekávat ani zisk, ani postup v kariéře. Rok Krysy bude vyžadovat velkou aktivitu, která ale přinese minimální ocenění.
Zajíc: může v tomto roce očekávat hodně příležitostí k postupu. Vhodný rok pro změnu bydliště, nebo pro investice do nemovitostí. Práce postupuje pomalu, je potřeba si udělat pořádek v administrativě a nedůvěřovat hned tak každému.
Drak: rok Krysy je pro Draka jeden z nejlepších roků, protože Krysa je Drakův nejlepší přítel. Tento rok s sebou přináší možnost nových začátků a příliv tvůrčí síly, což podporuje extravagantní dračí styl. Profesní i milostný život je na vzestupu.
Had: hektický rok, který Hada zavalí povinnostmi. Had by se neměl nechat strhnout tímto proudem, zůstat ve svém středu a problémy řešit jak postupně přicházejí. Potom se události vyvinou v jeho prospěch. V roce Krysy může Had očekávat příznivý vývoj především v zaměstnání. Měl by zůstat skromný a neměl by příliš utrácet, ani si brát půjčky.
Kůň: Krysa soupeří s Koněm, takže je možné očekávat problémy, především ve sféře obchodu, v právních záležitostech i v oblasti milostných vztahů. Kůň by se měl v roce Krysy chovat obezřetně a disciplinovaně a nepovolovat svým excentrickým choutkám.
Ovce: rok Krysy je pro ovci příznivý, daří se jí v zaměstnání, může splatit své dluhy. Její rodinný život je v tomto roce stabilní a klidný a totéž platí pro přátelské a milostné vztahy.
Opice: tento rok je pro Opici rokem úspěchu, štěstí, vzestupu a mnoha příležitostí. Dobře se jí daří zejména v kruhu rodiny a přátel. Její milostný život vystupuje do popředí a to zejména pokud se dá dohromady s Krysou.
Fénix: v roce Krysy může Fénix očekávat finanční potíže, špatné obchody, finanční ztráty, může přijít i o úspory. Pomocnou ruku bude Fénix v roce Krysy hledat jen velmi obtížně. Rok bude vyžadovat diskrétnost a takt.
Pes: pozitivní rok s důrazem na povolání. Pes ale musí dávat pozor na přílišné soustředění na práci a výdělek, jinak začne mít pocit dřiny a nádeničiny bez užitku. Rok Krysy přinese Psovi dobré zdraví.
Kanec: rok prosperity, společenských úspěchů a nových příležitostí. V roce Krysy se Kanci bude dařit hlavně v zaměstnání, mohou mu ale poněkud zkomplikovat život finanční problémy.

Cannabis cup

30. ledna 2008 v 17:26 | Lalaj |  AKCE aneb myši mají pré

Už je to tady už se to roztáčí...Tak tahle věta našeho milého Arnoška by se přesně hodila po vyhlášení nejkrásnější hulivé květiny roku, která se konala v Chateu Rouge minulý týden, na přestavení "hudebního zázraku", jež konečně přišel na řadu kolem desáté hodiny večerní.
Na podium nastoupilo sedm až osm děvčat se svými bubínky. Zprvu pomalé rytmy navnadili některé fanoušky k tanci,ale po několika minutách musel tančit snad každý. Kapelka, která se jmenuje Femaleafrobeat uváděla účastníky do šílenství svým postupným zrychlováním a laškováním s rytmy. Dámský kolektiv uváděl svým uměním do tranzu nejen publikum ale nakonec i sám sebe. Hlavní představitelka bubnovala natolik energeticky, že jí z rukou začala téct krev, která zanechal stopy i na jejím bubnu. Pro necitelné publikum musela vydržet ještě několik přídavků pouze s nepříliš pomáhající náplastí.

Návštěvníci Cannabis cup odcházeli zcela vyspeedovaní se šíleně šťastnou náladou. Tedy alespoň moji kamarádi a já-Nina udělala vlašťovku a všichni jsme se s nadšením snažili vlašťovkou strefovat do lidí:)

Kam dál