Na divoký západ…. Čech 2: Velké pokračování

26. srpna 2008 v 13:00 | Zajdík Zajdovitý

Na divoký západ…. Čech 2: Velké pokračování

Mno, čekal sem, že o výletu napíše Maruška, už proto aby taky něčim přispěla, vždyť je už skoro součástí naší kočičí rodinky :-P A taky proto, že by to napsala ze svýho pohledu. Jelikož teď to budu psát ze svýho pohledu tak mě to totiž ničim nepřekvapí ;-)
Zítra tomu bude schodou okolností měsíc, co sme se rozhodli, že znovu navštívíme prérie nad Karlštejnem. Oproti loňsku se nam pozměnilo obsazení. Letos v hlavních rolích: Lukas "ten frajer" Zajda, Ondra "Ulčíkovský filuta" Dušín a Maruška "stará bába" Procházkovič. Dále ve vedlejších rolích měla hrát Míša "koníčkovo dobrodružství" Zdola a Anča "vtipná přezdívka teprv čeká" Halamovic. Míša chtěla vyšší honorář za to, aby hrála v pokračování filmu ze stejnýho prostředí a Anča z nejmenovaného důvodu zaspala (jedla sendvič (tajný název pro smoking something green)).
Tudíž nějak v 10 či 11 ráno byl sraz na Zličíně. Málen nám ujel bus kvuli časově velmi vhodnému nákupu našeho tajného agenta, ale dobře to dopadlo a společně sme vyrazili.
Po cestě se filuta bál, že to bude nuda, ale krátce poté co sme dorazili busem přímo k Americe (oproti loňskému několikakilometrovému výletu vzhůru do kopce) se ukázalo, že na nudu nebude čas.
Nejprve sme se dozvěděli, že pokuta nespala a za ten rok se vyšplhala až na krásných 15000 korunek. Hned bylo o čem přemýšlet :) Pak sme objevili jako správní objevitelé další vylepšení, ač už se jednalo o olejem naolejovaný olejovité ocelové lano, který sme přeskočili, přelezli, ale nikdy nepodlezli. Nebo o nový plot ozdobený vhodně umístěným ostnatým drátem.
Potkali sme nahoře též se rozmýšlející (slanit či neslanit (nikoliv solí)) návštěvníky a zeptali sme se jich na četnost pokut. Prý se vybírají, ale nikdy, když tam byli oni. Tak sme měli teoretickou šanci, že se jejich štěstí bude držet i nás.
Po válečné poradě sme se rozhodli, že to slaníme. A jako generál Zajda sem se rozhod, že půjdu příkladem. Ladně sem se vyhnul drátům s osinamy a slanil to jako nic (tak to možná vypadalo, ale byl sem pokakanej až za mýma zaječíma ouškama a viděl sem se, jak se pomalu bolestivě kloužu do propasti a tam už rychle a bezbolestivě umíram).
Zbytek smečky mě záhy následoval. Sešli sme dolu (ja teda dobruslil, pač v sandálech bylo nejak mokro (nechutná poznamka, poznamka autora)) A žasli sme nad tou krásou a klidem tam dole.
Jedinný co nám chybělo k dokonalosti byl dřevěný most co tam byl loni. A taky víc slečen s odhalenýma kozam.. poprsím. Voda byla překvapivě stále čistá jako křišťál. Nepřestávalo mě bavit pozorovat rybky jako ve velkym akvárku. Co je ze začátku celkem prekážka.. je teplota vody blížící si absolutní nule. Ale stačila slabá půlhodinka a byl sem schopnej se celý potopit. V tomhle měla nejvíc odvahy Maruška. Vedle ní sme vypadali jako baby :)
Jednou sme to s filutou preplavali na konec a chteli sme si dat za odmenu, krom trochy jidla i karty. Mezitim sem zaječim ultrasluchem zaslechl něco od shora a zanedlouho proletelo letadlo. Rikal sem si: no co, od toho umí lítat aby lítala. Ale netrvalo to dlouho a přeletěla i helikoptéra, dost pomalu a dost nízko na to, aby to bylo podezřelý. A v tu chvíli se opět rozjela paranoia ohledně možný návštěvy chlupatých policajtů ze strany těch pokakánků co tam se mnou byli. Ale po tom, co se ještě pomalejš a ještě níž vrátila a v tu chvíli sme si všimli, že je na ní napsáno Policie, sem se k těm pokakánkům přidal. Tož, vzali sme svých 5 švestek a zase šli vylaňovat. Zbytek koupálistů to moc nevzalo, asi na to měli nervy. Ale ten ošklivej pocit byl.. dost ošklivej a sžírající. Takže sme nelitovali, že sme šli takle předčasně.
Vylaňování bylo rozhodně příjemnější než cesta dolu a taky příjemnější než cesta dolu ke Karlštejnu. V nedaléké vesničce totiž byla jedinná restaurace zavřená and we were really hungry. Tak sme se vydali na prochazku, nacpali se v restauraci za slusnou cenu a pak nas Maruska potrestala.
S plnym břichem sme museli jít ještě na Karlštejn. Ale budiž jí odpuštěno, aspon nám vytrávilo. Pak sme dali pivko u nádražky jako loni a hurá vlakem do Práglu.
Uf (takle dlouhej text sem snad ještě nenapsal a doufam, ze se to nebude dlouho opakvoat)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 maruš maruš | 26. srpna 2008 v 17:10 | Reagovat

příště pojedem na Grand kaňon!:)

2 Tella Tella | 5. listopadu 2015 v 11:20 | Reagovat

Kostýmy indiánů a na téma divoký západ

http://pujcovna-kostymu-andel.cz/divoky-zapad-indiani-kovbojove-a-mexiko

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.